Příchod záhadné nemoci

Mnozí z nás do prosince roku 2019 neslyšeli pojem koronavir a na slova SARS i MERS už většina pomalu zapomínala. I v době vrcholů těchto onemocnění obyvatelé střední Evropy spali klidně a bezstarostně. Počty nemocných byly zanedbatelné a strašáci, kteří rychle přišli, stejně rychle zase odešli. Tedy i koncem roku 2019 Evropany zprávy z Číny o šíření další podobné nemoci nijak nevzrušovaly a oslavy příchodu nového roku 2020 probíhaly v blahém nevědomí a bezstarostně. Létalo se po celém světě, obchodovalo se a jen stále častěji zvídavý člověk zahlédl na internetu nebo v TV záběry lidí s rouškami. Potom to ale přišlo k nám a bylo to pro mnohé jako blesk z čistého nebe. Itálie, Španělsko, Francie, Anglie, Německo, a nakonec se nemoc se záhadným pojmenováním Covid 19 proplížila i přes krásné zalesněné hranice do naší republiky. Narušila klid v rodinách, zavřela školy, většinu obchodů a lidé postupně začali přicházet na to, že to není jen vzdálená malicherná nemoc, která opět rychle odejde. Brzy zjistili, že nestačí zajít k doktorovi nebo do lékárny, a spolknout pilulku, začaly přibývat i první tisíce mrtvých.
V tomto článku se pokusíme představit samotnou nemoc, její zákeřnost, aktuální možnosti medicíny, ale také naše možnosti s ní bojovat. Bojovat skutečně může každý, a to přímo na zařízení, na kterém si tento článek čte. Bojovat svým počítačem, notebookem, tabletem, ale i mobilním telefonem. Na světě je spousta lidí, kteří umí kritizovat, vědí všechno nejlépe, nebo naopak spoustu věcí vzdají, protože si myslí, že sami nic nezmůžou. V případě nemoci Covid 19 je na nás všech, jak se postavíme k doporučeným opatřením a zda budeme sami proti ní aktivně bojovat. Zbraně jsou naštěstí snadno dostupné, stačí jen chtít. V množství techniky, které každý z nás používá ke své práci, nebo zábavě, je totiž nepředstavitelná síla, která, když se spojí, dokáže neuvěřitelné věci.


Mapa rozšíření pandemie Covid-19 ve světě (září 2020)

Koronavir - Covid 19

Pojem KORONAVIRUS není ničím až tak novým. Do roku 2009 se tímto slovem označoval jeden z mnoha rodů virů. Od roku 2009 slouží pro společné označení skupiny čtyř rodů virů v podčeledi Orthocoronavirinae (Alphacoronavirus, Betacoronavirus, Gamacoronavirus a Deltacoronavirus) a to z toho důvodu, že mají mnohé společné:

  • Šíří se vzduchem, kontaminovanými předměty nebo prostřednictvím různých ran, oděrek a jiných nechráněných částí těla.
  • Zasahuje vážně plíce.
  • Prvotní příznaky jsou jako u chřipky, tedy teplota kolem 38°C a nachlazení.
  • Způsobují závažná onemocnění zvířat i lidí.
  • Šíří se i mezidruhově.

SARS (SARS-CoV) –  byl objeven poprvé v listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tung a byl zařazen do Betacoronavirů. Originální název nemoci plně vystihuje, oč se jedná „Severe Acute Respiratory Syndrome“ = syndrom náhlého selhání dýchání. Během několika měsíců se nákaza rozšířila do třiceti zemí světa, nakazila 8 000 lidí, z nichž zemřelo 774. Smrtnost kolem 10%. Během roku 2003 se podařilo díky efektivním epidemiologickým opatřením šíření nemoci zastavit. Poslední případy jsou známé z počátku roku 2004. V naší republice není známý žádný případ.

Postupně bylo zjištěno, že vir má původ u netopýrů, ale na lidi byl přenesen pravděpodobně nepřímo prostřednictvím cibetky nebo psíka mývalovitého. První případy byly zjištěny u zaměstnanců restaurací, kteří připravovali pokrmy z divokých zvířat.

Při léčbě pomáhají léky na srážení horečky a přístroje na mechanickou pomoc dýchání. Dosud (říjen 2020) nebyl na tuto nemoc žádný z léků schválen pro použití na lidech. I když potenciálních kandidátů bylo mnoho.

MERS (MERS-CoV) – Middle East Respiratory Syndrome – byl objeven na podzim roku 2012 u přistěhovalců z Arabského poloostrova a zařazen do Betacoronavirů. Způsobuje závažná onemocnění plic a ledvin a oproti SARS má podstatně menší úmrtnost. Také se mnohem pomaleji a obtížněji šíří. Nákaza se rozšířila ve větší míře na jaře v roce 2013. Znovu se virus vrátil na jaře roku 2014 a poté ve stejném období i v roce 2015. Dle statistik postupně onemocnělo 1 250 osob a 450 zemřelo. Smrtnost je tedy obrovská, kolem 40%. Jednotlivé případy této nemoci se objevovaly i v dalších letech, dokonce i na jaře 2020 jeden případ v Saúdské Arábii. V naší republice žádný případ potvrzen nebyl.

Dosud (říjen 2020) na nemoc neexistuje lék a antibiotika nezabírají. V roce 2014 bylo potvrzeno, že se nemoc na lidi šíří od velbloudů.

Covid 19 (SARS-CoV-2) – Coronavirus disease 2019 – se začal šířit v prosinci roku 2019 v čínské provincii Wu-chan a byl zařazen do Betacoronavirů.

Postupně se nemoc počátkem roku 2020 rozšířila po celém světě. Počty nakažených již jsou v desítkách milionů, smrtnost se pohybuje kolem 5 %. První případ potvrzený v naší republice je známý z prvního března roku 2020.

Nebezpečí koronaviru Covid 19 tkví ve třech hlavních rozdílech oproti běžné chřipce, kterou známe všichni.

  • První z nich je míra infekčnosti (R0), která je u chřipky 1,5. To znamená, že každý nemocný infikuje bez použití epidemiologických opatření v průměru 1,5 dalšího člověka. Covid 19 má hodnotu R0 2,5, což je téměř dvojnásobek.
  • Druhým nebezpečným faktorem, je závažnost průběhu onemocnění a tedy míra nutné hospitalizace nemocných. Zatímco u běžné chřipky je hospitalizováno jedno procento pacientů, u Covid 19 je to 15 %. V reálných číslech to znamená, že jediná osoba nakažená chřipkou, dokáže bez sociální distance infikovat během dvou měsíců 386 osob a jen 4 lidé jsou hospitalizováni. Oproti tomu jeden člověk s Covid 19 by během stejného období bez omezení infikoval 99000 lidí a z nich 15000 muselo být hospitalizováno.
  • Třetím faktorem je smrtnost, neboli míra úmrtnosti. Na klasickou chřipku umírá v průměru 0,1 procenta nakažených. U Covid 19 je to ve vyspělých zemích, které míru šíření epidemie zvládají minimálně 10x více, tedy 1 %. V mnoha méně vyspělých zemích, nebo zemích, které nezvládnou šíření nemoci v populaci, je ale toto číslo až 10 %. Což je stejné procento, jako u španělské chřipky, která proletěla Evropou po první světové válce (v letech 1918-1920) a způsobila odhadem smrt až sta milionů lidí. A právě tomu se snaží všechny státy světa svými epidemiologickými opatřeními zabránit.


koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19

Všeobecný boj proti Covid 19

Účinná preventivní opatření jsou známa: distance nakažených od ostatních obyvatel. Zavádí se roušky, karantény, uzavírají hranice. Tato opatření brání šíření viru mezi obyvatelstvem a snižuje množství nakažených. Bohužel tento virus se velice rychle rozšířil v obrovském měřítku a nakažených jsou desítky milionů lidí po celém světě. Zamezit šíření mezi kontinenty a státy se vlády pokusily až na jaře roku 2020. Na mnohé ekonomiky to mělo drtivý dopad a po snížení počtu nakažených došlo po dvou měsících opět k rozvolnění opatření, rozmachu turismu i migraci obyvatel. To koncem léta vedlo ke druhé vlně rychlého šíření po celé planetě. Druhé takto razantní omezení cestování, uzavírání obchodů, škol a firem, již vzhledem k známým číslům z ekonomiky není reálné. Alespoň ne v takovém rozsahu.

Kromě distančních opatření je druhou možností pouze čekání na nové léky, respektive vakcíny, které by preventivně chránily obyvatelstvo před nákazou. Běžný vývoj vakcíny ale trvá několik let a v průměru pouze jeden z padesáti léků projde běžnými testy, které trvají 8-20 let:

  • Na počátku je základní výzkum
  • následují laboratorní testy,
  • fáze preklinických testů na zvířatech,
  • na základě výsledků schvalování použití na lidech,
  • první fáze klinického testování - na malém zkušebním vzorku obyvatelstva (do 50 lidí),
  • opětovné schvalování a posuzování výsledků,
  • druhá fáze dlouhodobější testování - na větším vzorku populace (do 200 lidí),
  • opětovné schvalování a posuzování výsledků,
  • třetí dlouhodobé testování - na referenčním vzorku populace (stovky/max. tisíc lidí),
  • finální schvalování. Léková agentura přesně definuje, za jakých podmínek lze nový lék pacientům podávat. 
  • výroba a distribuce,
  • skutečná vakcinace.

V rámci bezpečnosti a minimalizace dopadu případných negativních účinků na lidskou populaci nelze tyto procesy nijak výrazně urychlit. Přece jen se jedná o mikrobiologii a plánované masové použití na velké části lidské populace. Negativní účinky se mohou projevit až po delší době a již může být značná část obyvatelstva proočkována. Každý lék má přitom určitou míru a druhy vedlejších účinků.
Dalším faktorem je doba účinnosti očkovací látky. Pokud by vakcína byla účinná jen v řádu měsíců, nestíhalo by se neustálé opakování očkování takovou látkou.
Ani výsledky třetí/poslední fáze klinického testování nemusejí odhalit vždy jasné procento výskytu vedlejších účinků. Jako bezpečnou lze označit vakcínu až s odstupem času, po podání několika milionům lidí.

Proto je tedy vývoj účinné a bezpečné vakcíny zdlouhavý. Například výzkum vakcín proti některým závažným epidemiologickým nemocem z posledních let (SARS, nebo Zika) byl utlumen dříve, než byl úspěšně dokončen. Jakmile rapidně pokleslo rozšíření nemoci, a tedy i hrozba, došlo k výraznému útlumu financí pro výzkum, takže výrobci další vývoj vakcín odložili, nebo zmrazili.

U další ze známých nemocí posledních let Ebola, rovněž nebyla vakcína k dispozici včas, ale její vývoj ve zpomaleném režimu pokračoval i po opadnutí epidemie a nakonec v roce 2019 bylo uděleno rozhodnutí a došlo k registraci jedné z nich v několika afrických zemích. Tato nemoc se ovšem vrací ve vlnách již od roku 1976 (první známý případ výskytu viru v Kongu u kmene Ebola-Zair) a tato zbraň bude tedy pravděpodobně v budoucnu opět potřeba. Její smrtnost je totiž rovněž velice vysoká. Dle dat z poslední vlny epidemie mezi lety 2013-2016 jí onemocnělo 28 000 obyvatel a zemřelo na ni 11 000 osob. Vývoj účinné a bezpečné vakcíny v tomto případě až po registraci trval tedy 6 let od vypuknutí epidemie. Tato doba 6-9 let vývoje vakcíny se dá považovat za běžnou a bezpečnou.

Vývoj vakcíny - jde to i rychleji?

Naopak extrémně rychlý vývoj vakcíny byl u prasečí/mexické chřipky (vir A/H1N1), která se v březnu roku 2009 začala šířit v Mexiku. Během roku 2009 zasáhla téměř všechny státy na světě. Do března 2010 v ČR touto nemocí onemocnělo 2 477 osob a 102 na ni zemřelo. I přes velké pochybnosti o bezpečnosti vakcíny rychle uvedené na trh u nás bylo povolené očkování již od listopadu 2009 (tedy po osmi měsících od vypuknutí nákazy) a celkově bylo do konce roku 2010 naočkováno 66 000 obyvatel ČR. Poté byla vakcína proti A/H1N1 začleněna do komerčně dostupných sezónních vakcín proti chřipce.
Odpověď na otázku, jak je možné, že vakcína byla k dispozici tak rychle, a i přes velké pochybnosti o její bezpečnosti byla bez vedlejších účinků účinná, je docela jednoduchá. Historie této nemoci je totiž poměrně dlouhá a dokonce i hledání vhodné vakcíny proti ní. Virus A/H1N1 byl zaznamenán u prasat již v roce 1930. V lednu 1976 bylo ve věznici Fort Dix v americkém státě New Jersey odhaleno onemocnění u více než 200 lidí a jeden na nemoc i zemřel. V tomto roce byla na základě znalostí z předešlých čtyřiceti let boje proti nemoci vyvinuta rychle i vakcína, ovšem u ní byl odhalen častý výskyt GBS (Syndrom Guillain-Barré), což je akutní porucha nervového systému, která napadá mozek, vyvolává ochrnutí až neschopnost dýchat. Právě obava z GBS po aplikaci u lidí kolovala do značné míry ve společnosti v roce 2009, při novém celosvětovém úderu nemoci. Nakonec se ale tato obava nepotvrdila a vakcína je považována za bezpečnou.
Příkladem vážných vedlejších účinků může být vakcinace látkou Pandermix proti prasečí chřipce z roku 2009-2010 v Anglii, kterou dostalo celkem 6 milionů obyvatel. V průměru u jednoho z 55 000 očkovaných vyvolala narkolepsii, kdy člověk náhle upadá do spánku. Objevila se u více než stovky očkovaných.

Rizika je vždy potřeba porovnávat s přínosem. Během zdlouhavého testování může umřít mnohem více lidí, než kolik jich umře na následky vedlejších účinků nedostatečně otestovaného léčiva. Rychlý vývoj vakcíny u dlouhodobé a známé nemoci nemusí být až takový problém, ovšem nemusí se na první pokus podařit. Od března 2020 se šíří zprávy o tom, že v USA, Anglii, Rusku a dalších zemích již mají vakcínu v různých fázích testování. Vždy se zatím ukázalo, že vakcína má nepřijatelné vedlejší účinky a je potřeba se ve výzkumu vrátit zpět. To ale neplatí u Ruska, kde ovšem zaručenost informací o vedlejších účincích je mnohdy pochybná. I při dlouhodobém výzkumu je většinou až každá padesátá testovaná vakcína skutečně bezpečná k masovému použití a čas nám ukrutně rychle běží. Napovědět nám může i výzkum v oblasti SARS-CoV, tedy původní nemoci SARS, na kterou od roku 2002 nebyl dosud bezpečný účinný lék nalezen. Jelikož je Covid 19 (SARS CoV-2) mutací tohoto viru, prosté čekání na to, že si vědci brzy poradí při hledání účinného léku sami, nemusí být ten nejlepší přístup.

Jak můžeme proti nemoci bojovat?

Dezinfekce, roušky, omezování osobních kontaktů, distanční vzdálenost 2 m, zavírání obchodů, škol, atd. To vše již dobře známe a informovanost v tomto směru je více než dostatečná. Co dál, když se nám nepodařilo nemoc zachytit a izolovat včas, jako například SARS? Čekání na účinnou vakcínu bez negativních vedlejších účinků může být velice zdlouhavé a vyčerpávající. Paralyzovat firmy, vážně narušit školní výuku, ochromit ekonomiku, finančně vyčerpat obyvatelstvo a mnoho lidí dostat do existenčních problémů - to nejsou vize o krásné budoucnosti většiny obyvatel Země.

Každý z nás v tomto boji může ale aktivně pomoci. I když nejsme vědci a nemáme na pomoc s výzkumem patřičné vzdělání, laboratoř, peníze…, to vůbec nevadí. Můžeme společně zkrátit čekání na účinný lék o roky, nebo minimálně o měsíce. Každý týden a dokonce i den na cestě k dostupnosti takovéto zbraně proti Covid 19, znamená záchranu spousty lidských životů. Znamená rychlejší návrat k běžnému životu před rokem 2020, nebo alespoň navrácení stability do našich životů.

Distribuované výpočty pomáhají vědcům již téměř 25 let

S pojmem distribuované výpočty se mnozí z čtenářů jistě již setkali. Jedná se o pracovní úkoly, které některý z výzkumných týmů rozesílá ke zpracování prostřednictvím internetu dobrovolníkům z celého světa na jejich počítače (nebo i tablety a mobily). Tito dobrovolníci si stáhnou aplikaci, která za ně po základním nastavení sama žádá o další práci a po dokončení daného výpočetního úkolu, odešle výsledek zpět k vyhodnocení a dalšímu zpracování. Tímto způsobem miliony počítačů z celého světa pomáhají větším výpočetním výkonem, než je výkon i těch nejvýkonnějších superpočítačů světa v různých oblastech moderní vědy.

Od konce devadesátých lety byly distribuované výpočty zapojeny do více než stovky různých vědeckých výzkumů a mnohé byly pro pokrok lidstva velmi důležité. Stály u stavby největšího urychlovače částic LHC, prvního kvantového počítače, pomáhaly při ověření existence gravitačních vln ve vesmíru a mimo jiné také pomohly k urychlení vývoje léků proti mnoha civilizačním chorobám. Například malárii, horečce Zika, tuberkulóze, svalové dystrofii, AIDS a jiným.
Několik týdnů po objevení Covid 19 vzniklo hned několik projektů distribuovaných výpočtů, které se snaží pomáhat vědcům v nalezení neúčinnějších látek a urychlení výzkumu v této oblasti. Jako první se do něj pustil americký projekt Folding@home, do kterého se zapojily ihned tisíce dobrovolníků. Následně se tento výzkum dostal i do systému BOINC, který sdružuje v jedné aplikaci možnost účastnit se některého z mnoha desítek světových vědeckých projektů. Konkrétně se tímto výzkumem zabývají aktuálně projekty Rosetta@home a World Community Grid. V širším spektru této oblasti probíhá dlouhodobě výzkum i na projektu GPUGrid.

Jak jsme již uvedli, stejně jako SARS, i SARS-CoV-2 (tedy Covid 19) vyvolává největší problémy v plicích. Vědci se snaží o vytvoření léku, který by znesnadnil (nebo úplně zabránil) viru, aby se v plicích uchytil a v tomto prostředí množil. Vir je tvořený nukleovými kyselinami (škodlivá složka - obsahuje genetickou informaci viru, narušující fungování zasažené buňky), bílkovinami (jsou důležité pro šíření viru) a tukem (tmelící složka). Na povrchu viru jsou bílkovinové výběžky (hroty), kterými se v plicích přichytí k enzymu ACE2 (ten se v lidském těle nachází na více orgánech). ACE2 je receptorem v lidském těle, jehož prostřednictvím po navázání vir agresivně vstupuje do buňky. Dochází k množení a šíření v organismu. Zde je základní cíl dosavadního výzkumu, tedy snaha zamezit navázání viru SARS-CoV-2 na receptor ACE2 v lidském těle.


zobrazení místa vniknutí viru SARS-CoV-2 do buňky v plicích

Prvotní fáze výzkumu se soustředí na vytřídění potenciálních látek, které by mohly být součástí účinné látky v boji proti viru. Tato fáze bývá běžně velice náročná na množství možností všech kombinací dosud známých látek a proteinů. Právě zde v dnešní době pomáhají obrovskou měrou počítače. Simulacemi interakce jednotlivých kombinací lze vytřídit miliony potenciálních kandidátů na několik tisíc, nebo dokonce stovek. Tato fáze trvá u léků běžně roky, nebo i desítky let. Záleží na množství finančních prostředků výzkumných ústavů a jejich vybavení. Druhá fáze již probíhá v laboratořích, kde se již vědci zabývají fyzickým zkoumáním vhodných kandidátů a ve třetí fázi již testují maximálně desítky vzorků.

Je strašně důležité překlenout první fázi co nejrychleji a zde je právě šance pro nás všechny, jak přiložit ruku k dílu, tedy přesněji některý z kousků křemíku, který doma máme. Některé projekty k výpočtům využívají procesor počítače (CPU), jiné i grafické karty, jiné je možné provozovat i na přenosných zařízeních jako je tablet, nebo mobilní telefon. Záleží vždy na majiteli, jak velkou část výkonu zařízení přidělí těmto výpočtům – tedy boji proti Covid-19. Odvedená práce je i bodovaná, a jelikož jsme jako lidé velice soutěživí, motivačním faktorem může být i bodové konto, které do značné míry odráží množství odvedené pomoci, pro boj s touto zákeřnou chorobou. Je to čistý vklad na konkrétní věc, tedy přímo danému výzkumu na jeho vývoj v podobě nějakého poplatku za vyšší spotřebovanou elektřinu.


zpracování jednotek Roretta@home Covid-19 na mobilu

Počítač zapojený do těchto výpočtů jede většinou na vyšší výkon, než jak jej běžně využíváte pro pracovní činnosti, tedy spotřebuje během výpočtů i nějakou tu energii navíc. U běžného domácího počítače maximálně v řádu stokorun ročně. V přicházející topné sezóně je to ale prakticky jedno, jelikož výkon počítače se téměř celý přemění na vyzařované teplo, které ušetříte na zdroji tepla pro vaše bydlení. Od podzimu do jara většina počítačů ani nemívá problémy s chlazením, které mohou rovněž nastat, pokud by někdo zapnul počítač na maximální výkon a nebyl na to dostatečně konstruovaný.

Vše se dá vyzkoušet, za to nic nedáte. Jak jsem již uvedl, není nutné počítač napojit do výpočtů celý, ale třeba jen polovinu výkonu. Není potřeba ani, aby počítač jel déle, než jej máte běžně puštěný. Jen při vaší běžné práci bude pracovat i částečně pro něco užitečného na pozadí. Pokud výkon potřebujete pro svou práci, výpočty se samy utlumí a vyčkávají na okamžik, kdy počítač opět nebudete sami vytěžovat na nastavenou míru, tedy v práci vás distribuované výpočty nijak omezovat nebudou.

 Nehledá se pouze lék proti aktuálnímu koronaviru - OpenPandemics 

BOINC projekt Word Community Grid se již více než deset let zabývá převážně výzkumem v oblasti biologie a hledání léků proti zákeřným nemocem. Covid 19 je pouze jeden ze sedmi aktuálních výzkumů tohoto projektu. Dalšími jsou výzkumy horečky Zika, tuberkulózy, AIDS a různých druhů rakovin.
U Covid 19 vědci z výzkumného ústavu Scripps Research (nedaleko San Diega v USA) provádějí simulace molekulárního modelování, aby nalezli vhodné kandidáty pro nalezení léku proti tomuto koronaviru. Výzkumný tým chce jednak pomoci najít lék proti COVID-19, ale zároveň vytvořit otevřený zdrojový balíček nástrojů, který v budoucnu pomůže všem vědcům rychle vyhledat vhodné kandidáty pro budoucí pandemie. Primárním cílem projektu je hledat možnou léčbu COVID-19, takže studium proteinů ze SARS-CoV2 (virus způsobující COVID-19) je nejvyšší prioritou.

Vědci navíc chtějí bojovat nejen se současnou nouzovou situací, ale také se připravit na ty, které budou pravděpodobně následovat. Budoucí pandemie by mohla pramenit z progresivní akumulace mutací, což může nakonec vést k nové virové variantě. To se stalo, když virus SARS-CoV1 zmutoval, aby se z něj stal SARS-CoV2. Výzkum tedy zahrnuje proteiny ze SARS-CoV1 a dalších virů, které jsou studovány jako součást podprojektu OpenPandemics - COVID-19. Tento nástroj jim pomůže posoudit, jak obtížné by bylo najít nebo navrhnout molekuly, schopné překonat i budoucí mutace. V souladu s otevřenou datovou politikou World Community Grid, budou všechna data a nástroje vyvinuté v rámci tohoto projektu volně sdíleny ve vědecké komunitě.

Stejně tak i ve většině ostatních výzkumných projektech distribuovaných výpočtů, jsou výsledky veřejně dostupné všem vědeckým týmům na světě. Posouvají tak startovní čáru výzkumů blíže k cíli a umožňují zapojení mnohem více institucí. Je to pro ně finančně mnohem dostupnější, než začínat zcela od začátku. Tím se i rozšiřuje konkurence a léky mohou být výrazně dostupnější pro většinu obyvatel planety.

Distribuované výpočty v ČR

 Dosud se připojilo do distribuovaných výpočtů několik desítek milionů počítačů po celém světě. Někteří u toho zůstali, jiní sví majitelé po dokončení konkrétního výzkumu zase od projektu odpojili. Česká republika je bez nadsázky ve světě distribuovaných výpočtů velmocí. Český národní tým (Czech National Team) odvádí v systém BOINC třetí největší výkon z celého světa a je zapojený do všech aktivních projektů, které tuto možnost pomoci využívají. Česká republika je celosvětově na místě čtvrtém.

Nečekejme, než nám někdo lék vymyslí a nenadávejme, proč již dávno není k dispozici. Zkusme společně pomoci jeho brzkému nalezení a třeba pomůžeme k záchraně i některého ze svých blízkých. Heslo distribuovaných výpočtů „Pozvěte vědu k vám domů“ jasně definuje, možnosti každého z nás. Zapojme svůj kousek přebytečného výkonu a pomozme vědě, aby nám to vrátila formou brzkého nalezení potřebného léku. Na Zemi je spousta vědeckých týmů, které čekají na zveřejnění výsledku našeho domácího výzkumu. Jelikož jsou distribuované výpočty otevřená platforma, z výsledků mohou čerpat všechny instituce, univerzity i vědecké ústavy po celém světě.

 

Návody na zprovoznění distribuovaných výpočtů na svých počítačích, naleznete na stránkách Českého národního týmu zde: https://www.czechnationalteam.cz/content/nvody-na-systm-boinc

Na projektu World Community Grid je potřeba se nejprve registrovat zde, na jejich stránkách a až poté jej můžete připojit do programu BOINC Manager. Zde je grafický návod ve flashy: https://www.czechnationalteam.cz/content/instalace-boinc-manageru-pod-windows-pripojeni-k-projektum

K dispozici je i rozsáhlé fórum místní komunity, kde vám spousta nadšených dobrovolníků v začátcích pomůže, případně se s nimi můžete podělit o své dojmy, či výsledky výzkumů: https://forum.czechnationalteam.cz/

Český národní tým v distribuovaných výpočtech má již téměř 14 000 registrovaných členů. Pomozte také vědcům v jejich náročné práci způsobem, který dokáží využít dnes žáci základních škol, stejně jako i osmdesátníci. Až takový je věkový rozdíl mezi aktivními dobrovolníky v tomto laickém vědeckém oboru u nás i na celém světě.

 

Zdroje:
https://www.worldcommunitygrid.org/research/opn1/overview.do
https://foldingathome.org/2020/02/27/foldinghome-takes-up-the-fight-against-covid-19-2019-ncov/
https://cs.wikipedia.org/
https://Pomozvede.cz

Autor:
Dušan Vykouřil (forest)

 

Korektoři:
Jaroslav Mikšovský (JardaM)
Ondřej Hájek (nenym)
Petr Nekvinda (petnek)

 

Svůj komentář na tento článek, co by mělo být opraveno, či doplněno můžete napsat do této sekce na našem týmovém fóru. Téma s komentářem k tomuto konkrétnímu článku, by mělo nést stejný název, jako článek na webu.

Rubrika:

Nahoru