Představujeme BOINC !

Představujeme BOINC !

Úvod

Máte doma počítač? Máte internet? Máte chuť jejich prostřednictvím pomoci v boji se smrtelnými nemocemi, ve výzkumu astronomie, matematiky, klimatologie, nebo nových technologií? Nejste žádný vědec a na počítači zvládáte jen základní úkony? Tak právě vám je určen následující článek.

Výpočetní technika v posledních letech pádí mílovými kroky kupředu. Počítače, které si dnes lidé přinesou z obchodu domů, mají větší výkon, než superpočítače, které měli vědci k dispozici před dvaceti lety. Na jednu stranu se zvedá dostupný výkon běžných počítačů a počet výpočetních vláken procesorů, na stranu druhou postupuje i technologie výroby. Díky tomuto vývoji klesá množství vyzařovaného tepla, klesají nároky na chlazení a dochází ke snižování spotřeby. Málokdo z nás ale tento obrovský výkon dokáže využít. Aplikací a her využívajících více výpočetních vláken naráz je stále ještě minimum, přitom rozdíl ve spotřebě mezi plně zatíženým počítačem a tím, který se "pouze fláká", není nikterak velký. Tohoto zbytkového výkonu (rozdílu mezi maximálním výkonem počítače a aktuálně využívaným jeho vlastníkem) je po celém světě čím dál víc a množství aktivních počítačů neustále roste. Mají stále větší nominální výkon a rovněž se prodlužuje doba jejich provozu. Ještě před několika lety si lidé pořizovali počítače převážně kvůli práci nebo zábavě (hraní her) a jinak byl vypnutý. Dnes se využívají čím dál častěji jako domácí multimediální centra, jako řídící jednotky kamerového systému a také jako prostředky komunikace (skype, ICQ, Facebook ...). Mnohdy jedou několik hodin denně a jejich zatížení je téměř nulové.

Zbytkového výkonu běžných počítačů v čase, kdy jsou běžně v provozu, se rozhodli využít vědecké instituce po celém světě, včetně naší republiky. Díky masivnímu šíření internetu má dnes prakticky každý z nás možnost vědcům na dálku pomoci v jejich výzkumu a dokonce si vybrat, pro kterou instituci a ve které oblasti bude jeho počítač zapojen. Ze strany uživatele (tedy většinou majitele počítače) stačí jen si program (klienta) stáhnout z internetu, nainstalovat, vybrat si z celé řady výzkumných projektů a k tomu se přihlásit. To uděláte jednou a potom až v případě, když vás třeba zaujme výzkum jiný. Jinak se o celý chod stará klient sám, bez potřeby jakéhokoliv zásahu. Stačí tedy opravdu málo a můžete se touto cestou zapojit do některého z mnoha světových výzkumů a tím pomoci v pokroku lidstva.

Jak BOINC funguje?

Princip distribuovaných výpočtů je zcela jednoduchý a jeho bezproblémová funkčnost léty ověřena. Práce je rozdělena na menší části (díly nebo množství modelů), které domácí počítače zpracují za několik desítek minut (maximálně několik hodin) a poté výsledky pošlou zpět do centra výzkumu. Zde se tyto střípky slučují do celkového výsledku.

Klient si po přihlášení k projektu stáhne výpočetní aplikaci a nějakou tu práci ke zpracování. Aplikaci je přidělena systémem vždy ta nejnižší priorita, což v praxi znamená, že jakákoliv vaše činnost má před těmito vědeckými výpočty přednost. Aplikace pružně ustupuje a bere si vždy jen tolik výkonu, kolik ho momentálně nevyužíváte. Například když surfujete na internetu a využíváte pouze 10% jednoho výpočetního jádra procesoru, zbylých 90% (případně další celá volná jádra procesoru a třeba i grafickou kartu) obsadí výpočty, spolu s částí operační paměti. Spotřeba počítače se při plném zatížení částečně zvýší, ovšem jen v průměru o 30% (dle konkrétního stroje). Což v praxi znamená, že zaplatíte navíc zhruba deset haléřů za hodinu výpočtů oproti běžnému provozu. Tuto částku lze brát jako formu sponzoringu daného výzkumu, kde máte naprostou kontrolu nad efektním využitím vámi poskytnutých prostředků.

Na celém světě je již registrováno několik milionů dobrovolníků, zapojených do distribuovaných výpočtů a celkový poskytovaný výkon je obrovský. Jen v České republice je registrováno více než 40.000 dobrovolníků, díky kterým denně odvádíme univerzitám nejvíce výpočetního výkonu na počet obyvatel, ze všech větších států světa.

Nemá cenu zde obšírně uvádět všechny projekty distribuovaných výpočtů.  Chtěl bych tímto článkem upozornit na ojedinělý systém, který spojuje několik desítek takovýchto projektů a stará se o rozdělování výkonu mezi ně. Tím je systém BOINC (Berkeley Open Infrastructure for Network Computing – Otevřená infrastruktura pro síťové výpočty z Berkeley).

BOINC funguje prostřednictvím programu (BOINC Manager, dále jen BM), který si stáhnete z internetu a kterému je po nainstalování automaticky systémem přidělena nejnižší priorita. Prostřednictvím BM se můžete zapojit hned do několika projektů současně, můžete si nastavit poměrové rozdělení vašeho výkonu mezi projekty a také to, kolik výkonu počítače mu chcete poskytnout. Lze nastavit kolik % výkonu chcete vlastně projektům dát k dispozici, pokud budou volná. Stejnou volbu omezení máte k dispozici i u paměti. BM si můžete nastavit i tak, že když na PC nikdo nebude pracovat, využije pro výzkumné projekty veškerý aktuální volný výkon, a když na PC začnete pracovat, tak se výpočty úplně pozastaví a budou čekat na další vaší pracovní přestávku.

Co projekty pod systémem BOINC zpracovávají?

Existuje spousta vědeckých projektů různých světových univerzit, či skupin vědců, kteří nemají zrovna hromady peněz pro nákup výpočetních center se superpočítači za miliony dolarů nebo zaplacení času superpočítače v některém výpočetním centru, a právě takovýmto projektům BOINC pomáhá. Jedná se tedy o malé studentské projekty, které mají omezenou dobu provozu pro výzkum během studia, ale i o projekty velkých výzkumných center nebo univerzit. Oblast využití není prakticky nijak omezena a systém BOINC je připraven pomoci touto cestou ve výzkumu prakticky komukoliv, kdo tento snadno dosažitelný výkon potřebuje využít. Výsledky projektů jsou v převážné většině volně k dispozici všem vědcům pro další zkoumání.

Distribuce práce a výpočty probíhají několika způsoby:

• 1) Výpočetní práce, která by i superpočítačům zabrala spoustu času je rozdělena na mnoho dílků (pracovních jednotek - WU) a tyto dílky jsou rozesílány ke zpracování jednotlivým uživatelům, kteří si BM nainstalovali. Na vašem PC je jedna takováto jednotka o minimální velikosti (několik kB.) zpracována za pár hodin a poté automaticky odeslána zpět do centra projektu, kde dochází k opětovnému spojení jednotlivých dílků a k průzkumu výsledků. Takovýmto způsobem probíhají výpočty například na projektu Einstein, Rosseta a mnoha dalších.

• 2) Druhým používaným způsobem je zpracovávání prostřednictvím kompletních modelů, které se od sebe liší pouze vstupním nastavením. Výsledky modelů se v některých případech i průběžně odesílají a po jejich kompletním zpracování na vašem počítač se porovnávají. Zpracovávání modelů může být náročnější na čas a také na prostor na vašem pevném disku. Takovýmto způsobem se zpracovává práce například na projektu Climateprediction net (CPDN) , Asteroids, Malariacontrol, atd.

• Třetím způsobe je zpracovávání dat bez zvýšení zátěže počítače za pomoci externích senzorů. Tento druh distribuovaných výpočtů funguje trochu odlišně než ostatní. Zatím existují dva takové projekty. Jeden zaznamenává místní otřesy a tím měří velice přesně seismickou aktivitu Země, druhý dokáže měřit radiaci v místě připojení k počítači. Tyto senzory nejen že mohou varovat majitele o případné hrozbě, ale také sítí senzorů monitorují situaci v jednotlivých lokalitách/ státech.

Samotné výpočty, stahování dat, odevzdávání hotové práce atd. si řídí klient systému BOINC na vašem PC sám, podle vašeho individuálního nastavení. Díky němu můžete věnovat výkon, který by jinak zůstal zcela nevyužitý na některý z projektů, který může zásadně rozšířit naše znalosti z oblasti vesmíru, zemského klimatu, či genetiky. Je přeci obrovská škoda nechat váš PC při běžné práci s minimálním vytížením lenošit za tu spoustu peněz co jste do něj jistě investovali a co jeho provoz na prázdno stojí, když může za svůj život pomoci něčemu užitečnému.

Proč bych se do BOINC vlastně měl zapojit?

Otázka ,,Co z toho vlastně budu mít?“ je přesně tou, která hned napadne leckterého jedince, který se o BOINC poprvé dozví. Odpověď je, jak by se dalo očekávat, velice snadná: ,,Téměř nic“. Nečekejte že vám za to někdo bude posílat každý měsíc šek nebo jiné peněžní dary, lepší procesory, grafické karty atd. abyste toho mohli více zpracovat. Na takovéto hmatatelné odměny můžete rovnou zapomenout.
Ovšem není pravdou, že z toho nebudete mít zhola nic. Hlavním přínosem je pro většinu členů BOINC účast na skutečném vědeckém výzkumu a radost z toho, že pomáhají projektu, který dle jejich přesvědčení má opravdu smysl a který by bez lidí zapojených do BOINC prakticky neměl šanci existovat. Chtějí se v dané oblasti dožít pokroku, např. nalezení nových léků, nebo být součástí výzkumného týmu, který najde něco vědecky převratného (plánovali jsme částicévý urychlovač LHC, pomáhali jsme k ověření existence gravitačních vln ve vesmíru, nalezení rádiových signálů ve vesmíru, výzkumu kvantového počítače...... ). Mnoho lidí si zapojením do projektu rozšiřuje své znalosti o dané problematice, jelikož je například zajímá, co přesně se zpracovává, jak je výzkum daleko nebo jak je náročný. Jiní jsou rádi, že se mohou na fórech účastnit debat o tématu, které je zajímá. Spousta lidí se ale prostě jen zapojí, protože chápou, že pomáhají dobré věci.

Míra práce každého jedince a jeho počítače (případně počítačů) je také hodnocena přidělováním tzv.,,kreditu“, který je automaticky přidělován za každou zpracovanou jednotku (či část modelu) a jeho množství je odvozeno matematicky dle náročnosti výpočtu pro jednotlivou jednotku i projekt. Dle účtu vašeho kreditu jsou vedeny i podrobné statistiky s pořadím nejen jednotlivců a projektů, ale v každém projektu i jednotlivých států a dokonce i týmů. Také existují statistiky hromadné, které zahrnují všechny projekty současně a veškeré výsledky v rámci BOINC projektů sčítají.

Ještě bych se chtěl zmínit o jedné velice využívané možnosti, a tou je možnost vaší osobní (či firemní) prezentace prostřednictvím účasti na projektech BOINC. Každý z uživatelů má možnost připojit ke svému účtu internetovou adresu, e-mail, logo a také profil s možností napsat do něj spoustu různých informací o své osobě, firmě, či nějaké životní moudro. Čím více budete na jednotlivých projektech aktivní (a hlavně pokud se zapojíte do některého z velkých týmů), tím více lidí bude váš účet zajímat a tím více lidí se s vaším profilem či internetovými stránkami seznámí. Další obrovská příležitost k vlastní prezentaci je vyhlašování uživatele dne, které je na každém projektu zvlášť a je vybíráno nahodile, takže i tomu nejslabšímu počtáři se může dostat takovéto výsady. Uživatel dne je umístěn vždy na hlavní stránku konkrétního projektu na celých 24 hodin i se svým profilem a tímto způsobem je prezentován před celým světem.

Otázka z úvodu tohoto odstavce by tedy neměla znít ,,Proč se vlastně do BOINC zapojit a co z toho budu mít?“ ale opačně: ,,Proč se vlastně nezapojit, když už jsem si počítač pořídil, budu ho provozovat stejnou dobu jako dosud a za trochu větší spotřebu, jej opravdu naplno využiji?” Instalace zabere malou chvilku a pomůžete tím některému z důležitých vědeckých výzkumů současnosti. Nikdy nevíte, kdy výsledky projektů zachrání život někomu z vašich blízkých nebo dokonce Zemi před nějakou katastrofou.

Do kterých projektů se můžete díky systému BOINC zapojit?

Když řeknu, že je jich mnoho a je opravdu z čeho vybírat, vůbec nebudu přehánět. Počátkem roku 2010 jejich počet překročil stovku a každým rokem vznikají nové. Zdaleka ne všechny jsou již v ostrém provozu a i ty nejstabilnější a největší mají občas problémy s distribucí práce. Občasné výpadky se ale dají tolerovat, nikoho to nic nestojí, a pokud jste zapojeni do dvou stabilnějších projektů, tak má váš počítač vždy co zpracovávat. Některé projekty jsou si podobné, jiné ze stejné oblasti výzkumu, ale jsou zde i projekty naprosto jedinečné. Některé z nich vám zde představím:

Einstein@Home

Tento projekt se pomocí několika interferometrů obrovských rozměrů snaží zaznamenat a v další fázi zkoumat gravitační vlny ve vesmíru. Existenci těchto gravitačních vln předpověděl již před více než 100 lety Albert Einstein a na konci dvacátého století se ji podařilo nepřímo ověřit. Díky technologickému pokroku a obrovskému výpočetního výkonu, věnovanému projektu po dobu desíti let běžnými lidmi prostřednictvím distribuovaných výpočtů, se podařila na počátku roku 2016 i přímá detekce, interferometrem LIGO. Stále nám ale schází to hlavní - možnost jejich zkoumání, díky kterému bychom se mohli nepřímo podívat do historie celého vesmíru zpětně až k velkému třesku. Je to možná neuvěřitelné, ale v gravitačních vlnách by se opravdu dalo číst téměř jako v knize, protože dle předpovědi mají tu ojedinělou vlastnost, že i když jejich síla časem postupně polevuje, dají se pomocí velice citlivých interferometrů zachytit. V těchto gravitačních vlnách by mohla být zaznamenána každá velká událost, která se ve vesmíru stala.

Více informací naleznete zde >>

Seti@Home

Tento více než 50 let trvající výzkum v roce 1999 uvedl mezi distribuované výpočty David Anderson, který v roce 2003 také stál u zrodu celého systému BOINC.

Jedná se o velice zajímavý a vskutku nadčasový projekt, který zajisté zaujme všechny nadšence vesmíru, kterým vrtá v hlavě pravděpodobně nejzásadnější otázka lidstva: ,,Jsme ve vesmíru sami? Díky největšímu radioteleskopu na světě, který se nachází v Arecibu (Puerto Rico), který má centrum projektu k dispozici, dochází k záznamu vesmírného šumu v jeho rádiové podobě. Následně dochází k filtrování od běžných rušení a ve výsledném signálu se hledají jakékoliv anomálie. Těmi mohou být velké události ve vesmíru (srážky velkých těles, pulsary...), ale také věci nám dosud neznámé. Je velice lákavé si pohrávat s myšlenkou, že by jsme mohli zachytit například i signál z nějaké vzdálené obydlené planety, nebo vesmírné sondy, vyslané jinou civilizací a právě i tato možnost přitahuje po dlouhá léta k projektu spoustu nadšenců. K několika zajímavým záznamům již v minulosti došlo a v posledních letech (2012-2015) dokonce došlo k zachycení více než desíti rychlých rádiových záblesků ze stejného místa ve vesmíru, z galaxie vzdálené tři miliardy světelných let od Země. Prozatím není známo, co je zdrojem těchto signálů, snad nám projekt přinese další úžasné objevy. Jelikož se nejedná o vládní projekt, nemusíme se obávat, že by výsledky projekty byly jakkoliv před veřejností utajovány.

Více informací naleznete zde >>

Rosetta@Home

Projekt se zabývá vývojem léků proti rakovině, ale i jiným chorobám souvisejícím s DNA a funkcí proteinů. Vědci z desítek tisíců lidských proteinů totiž podrobně znají funkci pouze omezeného počtu z nich. Jelikož však již známe kompletní lidský genom (tedy posloupnost nukleotidů a genů), úkolem projektu je na jeho základě vypočíst tvar a z něho přímo vyplývající funkci těchto proteinů v našem organismu. Výsledky jsou zdarma odevzdávané do obecné vědecké databáze, ze které mohou čerpat všechny výzkumné týmy ve světě. Velká databáze proteinů se známým tvarem a funkcí umožní mnohem rychlejší vývoj účinných léků.

Více informací naleznete zde >>

MalariaControl.net

Skutečná vstupní data z terénu jsou vkládána do modelů, které projekt zpracovává a na základě takto získaných informací se snaží vytvořit předpověď šíření malárie v dané oblasti a také efektivnost použití konkrétních druhů vakcín a dalších preventivních opatření. Pomáhá tak nejen v boji s touto velice zákeřnou chorobou, ale i v rozhodování, kde a jaké použít léky, aby jejich účinek byl co největší. Prostřednictvím tohoto projektu, se můžete zapojit do přímé pomoci postiženým oblastem. Je to jedinečná příležitost, jelikož rychlost a vhodný výběr opatření může záležet přímo na vás.

Více informací naleznete zde >>

World Community Grid

Tento projekt byl založený společností IBM, jako její sponzorský projekt v oblasti vědy. Zpracovává několik podprojektů a ve svém profilu si můžete určit sami, do kterého projektu přesně se chcete zapojit.  Jedná se většinou o výzkum z oblasti medicíny (například AIDS, různé druhy rakovin, chřipky, svalové dystrofie, horečky Dengue), ale i klimatu a nových způsobů získávání energie.

Více informací naleznete zde >>

Asteroids@home

Tento výzkumný projekt vznikl ve spolupráci astronomického ústavu Univerzity Karlovy, Czech National Teamu a České astronomické společnosti. Zabývá se zjišťováním tvaru planetek v naší sluneční soustavě z fotometrických dat. Asteroidy jsou nejpočetnější objekty v naší sluneční soustavě. Známe více než 100 000 asteroidů a každý den nalézáme několik nových objektů. I když jich ale známe tolik, tak mnohem méně víme o jejich fyzikálních vlastnostech. Většinou bohužel známe pouze jejich velikost, ale ostatní parametry, jako je tvar, doba rotace nebo směr rotační osy známe pouze pro pár stovek objektů. A právě zjišťováním těchto parametrů se tento první český distribuovaný vědecký projekt zabývá.

Leiden Classical

Dynamický BOINC projekt, jehož úkolem je pokusit se o vysvětlení některých základů vědy, například kvantovou mechaniku. Velice zajímavé je, že můžete v tomto projektu podrobit výpočtům svou vlastní práci. Projekt by měl sloužit pro studenty, ale i nadšence kteří mají vědu jako svůj koníček. Jádro programu je složeno z většího množství univerzálních knihoven které je možné využít pro váš vlastní vědecký program. Hlavní program je v jádru jednoduchý a snadno přístupný pro vysokoškoláky a má jim pomoci seznámit je se základy z počítačové simulace a dynamiky. Má možnosti rozsáhlého použití OpenGL, ale může být i pouze zkompilovaný pro zpracovávání v textové verzi.

Climateprediction.net (CPDN)

Již z názvu projektu lze odvodit, že se zabývá zkoumáním zemského klimatu. Projekt však jde mnohem dále a za svůj cíl si klade co možná nejpřesnější předpověď vývoje klimatu na naší planetě v následujících desetiletích.

Zpracování probíhá prostřednictvím klimatických modelů, kterých je vícero typů. Liší se od sebe jak počtem zpracovávaných let, tak i precizností výpočtů v jednotlivých letech. Modely fungují tak, že Země je rozdělena na několik set buněk po několika stupních zeměpisné šířky a délky (dle konkrétního typu modelu). Každá buňka má několik výškových úrovní (oceán/země + atmosféra). Pro každou buňku se počítá teplota, tlak, vlhkost, vektory větru, oblačnost a sníh/led. Model se od nastavení počátečních podmínek a parametrů vyvíjí. Z toho také vyplývá větší náročnost těchto výpočtů oproti ostatním BOINC projektům. Klimatické modely se zpracovávají na běžném počítači několik set hodin.

Jak je vidět dle stručného výpisu, jedná se o skutečné vědecké projekty s obrovským potenciálem, ale zároveň o projekty, které převážně bojují s financemi o vlastní přežití a tudíž si nemohou dovolit výpočetní prostředky pro zpracování veškerých svých dat. Proto prostřednictvím distribuovaných výpočtů žádají o pomoc veřejnost. Do systému BOINC se chystá zapojit ještě spousta dalších zajímavých projektů. Některé již na něm i spustily Alfa, nebo Beta testování, takže se jistě máme na co těšit.

Podrobný popis projektů naleznete buďto přímo na webu konkrétního projektu, nebo články s podrobným popisem projektů a návodem pro zapojení do systému BOINC na stránkách týmu CNT www.CzechNationalTeam.cz .

Ostatní projekty

Projektů zapojených do systému BOINC je již více než 100. Jejich přehled se stručným popisem a nejdůležitějšími odkazy naleznete v této sekci na našem webu. Další nové projekty postupně vznikají a rozvíjejí se, proto je občas potřeba s nimi mít trochu trpělivosti. Ale jelikož je projektů taková spousta, je snadné se zapojit v případě problémů do jiného, či být zapojen do několika naráz a tím mít zajištěnou vždy dostatečnou zásobu práce.

Myslím, že již nyní si každý může vybrat ten pravý projekt, který ho zaujme. Tomu, kdo skutečně chce vědeckým výzkumům pomoci, systém BOINC nabízí skvělou možnost, jak to učinit z tepla svého domova a bez náročných studií dané oblasti. Případnou energii, kterou váš počítač spotřebuje navíc, berte jako přímou formu sponzorského příspěvku pro daný výzkum. Touto cestou předáte přímo výkon vašeho počítače pro konkrétní práci. Bez nějakých zprostředkovatelů, pochybných organizací a poplatků spojených s běžnou cestou finančních darů. Výpočetní výkon je v dnešní době hnacím motorem prakticky všech výzkumů a je ho vždy nedostatek. Právě naše domácí počítače však mohou prostřednictvím distribuovaných výpočtů být tím nástrojem, který alespoň některé vědecké projekty posune o velký kus dopředu. Například náš domácí projekt Asteroids@home má denně díky distribuovaných výpočtům k dispozici více než tisícinásobný výkon, než který měl k dispozici v astronomickém ústavu Karlovy univerzity.

Projektů je na výběr spousta a připojení do nich prostřednictvím programu BOINC Manager zvládne dnes již i dítě na základní škole. Stačí jenom chtít, vybrat si ten svůj a pustit se do toho s námi.

Jaký je na výpočty třeba počítač?

Ještě bych se chtěl okrajově zmínit o náročnosti takovýchto výpočtů pro váš počítač a na potřebný výpočetní čas. Projekty nejsou nijak přehnaně náročné ani na operační paměť, (stačí dnes již běžných 128MB), ani na objem přenesených dat prostřednictvím internetu. Stačí i obyčejný modem s občasným připojením pro surfování, které systém využije k aktualizaci dat. S místem na vašem pevném disku si také nemusíte lámat hlavu. Klient běžně zabírá i se staženou prací pro několik dní zhruba 30MB. Výjimku v tomto ohledu tvoří pouze projekt CPDN, který bez větších problémů při výpočtu jedné pracovní jednotky nakyne až na několik GB.

Rovněž operační systém nerozhoduje, jelikož existuje klient jak na Windows, Linux/x86, Macintosh OS X, tak i Solaris/SPARC. Při rozhodování, do kterého projektu se pustíte, bude jistě hrát nemalou roli i čas, který vám konkrétní projekt poskytne na zpracování vámi stažené výpočetní jednotky, který se podstatně u jednotlivých projektů liší.

Zajisté nejnáročnější v tomto ohledu je projekt BURP, který je velice nedočkavý a výsledky požaduje už do 24 hodin. Přesto že čas potřebný pro jejich zpracování je pouze několik desítek minut, je projekt vhodný spíše pro PC zapnuté větší část dne.

Další z časových kvót je již rozumnějších 7 dní, které má Einstein a Predictor, což je s průměrnou dobou potřebnou pro výpočet jedné jednotky cca 2hodiny dostačující. Jen těžko bych našel ve svém okolí člověka, jehož PC nejede alespoň zmíněné 2h/týden. Velice nenáročný je v tomto měřítku projekt Seti@Home a LHC, které si počkají na výsledky 14 dní, i když čas na zpracování jedné jednotky je na průměrném PC pouze 3 hodiny.

Nejméně hladový je ale CPDN, u kterého máte na zpracování jedné jednotky i celý jeden rok. Ovšem náročnost na výpočet tomuto údaji také odpovídá. Na dnešním průměrném PC vám bude trvat výpočet jedné takové CPDN jednotky kolem 1000 hodin.

Jak si vede Česká republika?

Je až s podivem jak dobře si ve statistikách vede právě naše vlast, která se nachází nyní na 8. místě. V oblasti týmů působí v naší republice velice úspěšný Český národní tým (CNT) který je v současné době dokonce na neuvěřitelném pátém místě na světě z celkového počtu více než 105 tisíc týmů. Zájem o distribuované výpočty byl v České republice obrovský i před příchodem BOINC na projektech Seti@Home, Genome, Climate a dalších. S příchodem BOINC, který zahrnuje více projektů najednou pod jeden systém, se podařilo účastníky z naší republiky sloučit pod jeden obrovský tým CNT (Czech National Team), který je opravdovou světovou konkurencí. Tým CNT se stará mimo jiné i o propagaci BOINC v ČR a na svých internetových stránkách www.CzechNationalTeam.cz prostřednictvím článků, návodů a svému fóru pomáhá v začátcích všem členům, kteří se do systému BOINC a některého z jeho projektů chtějí zapojit a nevědí si s tím z počátku rady.

Podrobnou statistiku států naleznete zde >>
Podrobnou statistiku týmů naleznete zde >>

Jak je to s týmy v systému BOINC?

Založit tým je otázkou několika okamžiků a možná právě proto je jich několik tisíc. Naštěstí se již valná většina jednotlivců poučila z působení v původních samostatných projektech a s přechodem na BOINC docházelo a stále dochází k velkému spojování týmů do větších skupin, které mají větší šanci konkurovat těm nejlepším týmům světa.

Založením týmu Czech National Team hned při startu systému BOINC se podařilo sloučit spoustu lidí z projektů které v té době končily svou samostatnou činnost a přecházely pod systém BOINC. Společným úsilím se podařilo založit a vybudovat jeden z největších světových týmů (momentálně pátým na světě) který má již více než 13.000 členů.

Došlo také k vytvoření velkého informačního webu, na kterém najdete vše co se okolo systému BOINC děje, společně s návody pro vstup do projektů a jejich popis. Nachází se na něm také komunikační fórum, ve kterém uživatelé mohou řešit mezi sebou různé problémy a vyměňovat si rady a zkušenosti nejen o BOINC, ale i o jiných souvisejících tématech.

Úžasný úspěch CNT je založen na jedné podstatné věci, kterou si v ostatních státech nejspíš jen málokdo uvědomuje a to je staré známé přísloví: ,,V JEDNOTĚ JE SÍLA!?. A že jsou češi alespoň na BOINC jednotní, o tom vypovídá i podíl výkonu členů týmu CNT na celorepublikovém výkonu. Jako Česká republika se udržujeme stabilně na 9 místě mezi státy a s tím můžeme udělat opravdu málo, protože jsme prostě menší než spousta jiných států světa.

Vznik CNT měl a má hlavního ducha: Zviditelnit naší vlast před celým světem! A prozatím se mu to opravdu daří. Dle současných výsledků není nereálné se mezi prvními pěti nejlepšími týmy světa udržet, ale od nejlepších výkonů ho dělí jen pár procent výkonu. Není tedy nemožné dohnat i ty nejlepší týmy světa, pokud by se připojilo dalších pár desítek lidí a věnovali jinak zapomenutý a promrhaný výkon svého PC na vědecké výzkumy pod systémem BOINC a zapojili se právě do CNT.

Úspěchu lze dosáhnout i jako jednotlivec a není to v žádném případě nesplnitelný cíl, jelikož jen v první tisícovce nejvýkonnějších pracantů je hned několik členů z naší země.

Proč se tedy do BOINC nezapojit?

Mezi lidmi, kteří o distribuovaných výpočtech vědí, ale nechtějí se zapojit, panuje hned několik mýtů:

• Mýtus číslo 1 - Budu platit daleko více za elektřinu!
  Je pravdou že PC na plný výkon si vezme o několik W (20 - 30W dle CPU) za hodinu více. Ale když uvážíme že 1000Wh u nás stojí 5 Kč, můžete si jistě sami představit, kolik zaplatíte asi navíc, když si BOINC nainstalujete.
• Mýtus číslo 2 - Potřebuji stálé připojení k internetu a to mě bude stát spoustu peněz navíc!

  Není to vůbec pravda. Většině projektů stačí odeslání zpracovaných dat 1x za týden či dva a kdo by s tím měl i tak problém, stačí když se zapojí do projektu CPDN, kde stačí připojit se 1x za rok a to klidně i při přenesení na jiný PC (úplně z jiného PC než na kterém zpracovávání probíhalo).

  Další z věcí, která se může dotýkat peněz za připojení je objem stahovaných dat a i v tomto ohledu vás mohu uklidnit. Jedna jednotka má většinou kolem 500kB a odesílané výsledky ještě méně. Stačí tedy pouze zapnout internet a kouknout se na nějakou stránku a než si stihnete přečíst první odstavec, klient BOINC si sám stáhne a odešle potřebná data, aniž byste si čehokoliv všimli a byli jím omezováni.

• Mýtus číslo 3 - PC bude stále vytíženo a dříve se porouchá!
  O svůj PC nemusíte mít v tomto ohledu v žádném případě strach, protože i když se možná životnost CPU, či pamětí zkrátí z běžných 20 let na 15let, bude vám to už prakticky úplně jedno. Když budete mít svůj PC za tolik let ještě v provozuschopném stavu, bude mít hodnotu menší než knoflík na košili.
• Mýtus číslo 4 - BOINC má pořád nové verze klientů a musel bych je stále aktualizovat!
  Toto by se opravdu mohlo jevit na první pohled, ale není tomu tak. Opravdu vycházejí nové verze klienta zhruba každý týden, ale ve valné většině se jedná o alfa či beta verze k otestování a ostré verze vycházejí prakticky zhruba jednou za čtvrt roku. Většinou to vůbec neznamená, že byste si ji museli stáhnout a instalovat. Většinou lze pracovat i na těch starších, jen se ochudíte o různé nové funkce. Seznam doporučených verzí klienta naleznete vždy na stránkách projektu, nebo na týmových stránkách CNT www.CzechNationalTeam.cz.
• Mýtus číslo 5 - Co když budu zpracovávat data v projektu skrytá, která se ho vůbec nebudou týkat?
  Ano i takovéto domněnky panují ve veřejném mínění, běžně se hovoří o lámání různých armádních šifer, či výpočtů dráhy jaderných raket atd.. Mohl bych odpovědět jednou větou, jsou to nesmysly. Zdrojové kódy systému BOINC i některých projektů jsou otevřené a volně k dispozici a tak je vyloučené, aby se mohly výpočty zneužít pro něco jiného, než jsou skutečné vědecké projekty.

Je samozřejmé, že každý z nás obyčejných lidí se může zapojit pouze na omezenou dobu denně a převážně ne na plný výkon, ale to v žádném případě není rozhodující a podstatné, jelikož každá tato kapka dává dohromady ten obrovský světový i republikový výkon, který přesahuje i výkon největších světových superpočítačů. Přitom by tento výkon byl zcela zapomenut a promrhán bez distribuovaných výpočtů a systému BOINC, který do této oblasti přinesl skutečný uživatelský komfort.

Návod na zapojení vašeho PC do systému BOINC a jeho konkrétních projektů najdete zde >>

Návod na Boinc Managera je zde >>

Návod na nastavení vašeho osobního účtu na projektech najdete zde >>

Tento článek o BOINC jsem sepsal hlavně pro zcela nezasvěcené. Je koncipován i pro uveřejnění v jakémkoliv tisku a časopise, takže kdo má jakékoliv kontakty, tak je prosím využijte, abychom pomohli dostat BOINC do povědomí, co nejvíce lidí. Pokud byste našli v článku jakoukoliv nepřesnost či chybu, prosím o upozornění na e-mail.

Svůj komentář na tento článek, co by mělo být opraveno, či doplněno můžete napsat do této sekce na našem týmovém fóru. Téma s komentářem k tomu konkrétnímu článku, by mělo nést stejný název, jako článek na webu.